Větrný park Polná

 

Fakta o plánovaném projektu

• Je plánováno maximálně 7 větrných elektráren na katastru Polné, Hrbova a Skrýšova
• Výkon jedné elektrárny je 7,2 MW s výškou stožáru max. 166 metrů
• Všechny navrhované turbíny ve vzdálenosti minimálně 800 metrů od obydlí
• Navrhovaný park by při předpokládané výrobě 84 tisíc MWh dokázal pokrýt roční spotřebu 21 tisíc domácností a uspořit přes 83 tisíc tun CO₂ ročně v porovnání s výrobou elektřiny z uhlí
• Bude instalována prověřená technologie od dánského výrobce Vestas či německého Enercon
• Realizace větrného parku nejdříve v roce 2030

 

Co nabízíme

• Minimálně 4,5 mil. Kč roční příspěvek do rozpočtu města Polná při instalaci 7 elektráren po dobu 20 let od jejich uvedení do provozu
• 5 MWh silové elektřiny ročně ZDARMA pro všechny domácnosti v Hrbově, Skrýšově a Janovicích (je to podmíněno přechodem k dodavateli ze Skupiny PRE)
• Finanční odměna pro majitele pozemků dotčených stavbou větrné elektrárny
• Provozovatel elektrárny = dobrý soused podporující městské události a spolky

Vizualizace plánovaného větrného parku

• Paní starostko, kdy jste se poprvé setkala s tématem větrných elektráren v Břežanech?

  Větrné elektrárny se v naší obci řešily poprvé po roce 2002, kdy se samozřejmě našlo několik odpůrců, mezi nimi jsem byla i já. Neměli jsme dostatek informací, což vedlo k různým spekulacím a ke strachu z neznámého. Vedly se diskuze o tom, jak to bude hlučet, jak bude v zimě z listů elektráren odlétávat led, jak to bude zabíjet ptáky a netopýry, že to bude mít vliv na zvěř v okolních revírech, a další fámy…. Nic z toho se ale nepotvrdilo.

• Vzpomínáte si zpětně, že by tehdy, když elektrárny existovaly jen na papíře, existoval silný odpor ze strany občanů Břežan nebo nějakých zájmových skupin, například myslivců?

  Ano jednalo se především o myslivce a poté o jednotlivce z opozice bývalého pana starosty. Ale řádově to tvořilo pár procent z celkového počtu obyvatel.

• A jak se myslivci dívají na větrníky dnes? Sledují změny v chování zvěře?

  Myslivci (někteří členové) jsou i nadále spíše proti větrníkům. Změny v chování zvěře sledují právě tito členové nicméně změny v chování zvěře se neprokázaly. Zvěř se krásně přizpůsobila. Můj názor je, že jim spíš nezapadá větrník do rázu zdejší krajiny.

• Zaznamenal jste nějaké stížnosti související s provozem elektráren ze strany občanů Břežan?

  Ne nezaznamenala. Troufnu si říci, že většina občanů bere naše větrníky jako vztyčný bod při návratech domů ať už z práce, či z výletů. Zvykli si. A tím, že nemáme s větrníky žádné problémy a nijak nás neomezují, nejsou žádné stížnosti.

• Jak daleko od elektráren bydlíte? Vnímáte hluk z elektráren či jiné rušivé vlivy?

  Já osobně bydlím na kopci na konci obce a jsem k větrníkům možná nejblíž ze všech občanů ( až na rodinu žijící na nádraží). Vzdáleností je to cca 1,5 km. Žádný hluk neslyším. Ale někdy, když je počasí klidné a povívá vítr, zaslechnu sem a tam jen slabounký šum - jako když mávnete ve vzduchu lepačkou – ššš---ššš---ššš. Ale to se stává výjimečně a ještě se musíte na ten zvuk zaměřit. Takže za mě – větrníky nevydávají žádný hluk ani rušivé vlivy.

• Dalo by se říct, že se od roku 2005 – uvedení elektráren do provozu – změnila cena nemovitostí ve Vaší obci?

  Vůbec ne. Tato teorie se nikdy nepotvrdila. Máme neustále dostatek zájemců o domy k prodeji i o stavební místa. Ceny za nemovitosti jsou přiměřené cenám v okolních obcích. A nikdy se ani nestalo, že by někdo ze zájemců měl nějaký dotaz k větrníkům. Většina je bere tak, že k naší obci prostě patří.

• Pociťuje obec Břežany nějaké konkrétní výhody z provozu větrných elektráren?

  Největší výhodou pro naši obec je finanční příspěvek do jejího rozpočtu. Tyto prostředky se používají na zajištění služeb obyvatelům, podporují rozvoj obce a napomáhají nám tak zajistit jiné strategické cíle.

• Proběhne tzv. repowering stávajících elektráren a jejich nahrazení výkonnějšími. Co na to říkáte jako starostka obce, na jejímž katastru se výstavba plánuje?

  S další spoluprací souhlasím. Naší obci nehrozí žádná rizika. Máme jen větrníky na katastru obce a roční zisk. Za výstavbu dvou velkých větrníků máme smluvně přislíbeno 800 000,- Kč ročně. To už jsou pěkné peníze . A že je máme kde použít!!!

  Závěrem bych chtěla oslovit občany, kteří jsou k větrníkům stále skeptičtí, aby se nebáli. Ráz krajiny sice změní, ale velmi rychle si na to zvyknete. Zjistíte, že vás větrníky v ničem neomezují, že fámy které se o nich šíří nejsou pravdivé. A pokud bude výstavba VTE správně zasmluvněna, mohou být větrníky jen přínosem.

Investoři projektu